VOLEBNÍ SYSTÉM VE VOLBÁCH DO PS PČR A JEHO

Definice volebního práva

DOPORUČUJEME: NEJLEPŠÍ CFD BROKER

Z výše uvedeného mi tedy plyne jednoznačný závěr. Volební právo by mělo být všeobecné, částečně přímé a nerovné, založené na tajném a svobodném hlasování. Nerovnost volebního práva by poté měla být definována na základě majetkového a od něho odvozených kritérií. Je však potřeba nastavit systém nerovnosti tak, aby na jednu stranu přestala být diskriminována vrstva majetných, avšak na stranu druhou nezačala být přílišnou nerovností diskriminována vrstva nemajetných či méně majetných. O tomto budu pojednávat níže. Nejprve se však hodlám podívat do literatury, právní a soudní praxe i historie a hledat inspiraci.

Volební právo Archives — K zamyšlení

[66] Viz EIDOVÁ, L., ROZTOČIL, A., VÍTKOVÁ, J: Komparace právní úpravy postihování nedemokratických politických stran ve vybraných zemích, Jurisprudence 7/7559, Praha, 7559 s. 98.

Volební právo za mřížemi. Washington . zvažuje umožnit

[87] VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV. Občané EU žijící v ČR mají právo účastnit se politického života. [online] publikováno . Přístupné např. z: http:///tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-7569/obcane-eu-zijici-v-cr-maji-pravo-ucastnit-se-politickeho-zivota a bylo následně často citováno což utvrdilo, žel, společnost v myšlence – že, ani občané EU, kteří v ČR získají povolení k trvalému pobytu, se nemohou stát členy politické strany.

Listina základních práv a svobod

Jak známo, základní lidské právo sdružovací reglementuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv (dále též EÚLP), a to společně s právem shromažďovacím v článku 66. [79]

Všeobecné, rovné a přímé volební právo tajným hlasováním

Naopak aktivní volební právo je právem voliče volit – zúčastnit se voleb a hlasovat. Pro volby do Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR je Ústavou ČR a volebním zákonem vázáno na dané podmínky (věk 68 let, státní občanství ČR). Obdobné podmínky rozšířené o podmínku trvalého pobytu v obci, resp. v obci v územním obvodu kraje, obsahuje i volební zákon pro volby do zastupitelstev obcí, resp. volební zákon o volbách do zastupitelstev krajů. Podmínky aktivního áva obsahuje i zákon o volbách do Evropského Parlamentu (věk 68 let, vedle státních občanů ČR mohou za podmínek uvedených v zákoně č.  67/7558 Sb. volit i občané jiného členského státu EU). [75]

Nezadatelná práva - definice - čeština

Cizinci nesmí být, dle majoritních právních názorů, v dnešní době členy českých politických stran a hnutí. A to dokonce ani občané z osmadvacítky zemí EU. Tento názor zastává např. i kancelář Veřejného ochránce práv. [6] Pokusím se tuto hypotézu vyvrátit. 

Mým cílem je vytvořit takový systém, který bude založen na nerovnosti volebního práva, a přesto nebude nespravedlivý, ba naopak bude v jistém smyslu spravedlivější. Tento systém musí mít rovněž ambici být akceptovatelný celou společností.

Chci-li vycházet z obojaké rovnosti, tedy rovnosti demokratické a zároveň rovnosti oligarchické, je potřeba nejprve stanovit základní kritéria těchto dvou rovností. Již na tomto místě mohu předpokládat, že chci-li využívat dvou odlišných typů rovnosti, budou stanovená kritéria dvě.

A nyní ještě poslední argument pro majetkové kritérium. Právě různá velikost majetku je to, co v politice vytváří odlišné zájmy a iniciuje diskusi. Rozdělení politického spektra na pravici a levici je z velké části založeno na majetkovém kritériu. Je-li státoprávní systém stabilní, není potřeba jej neustále měnit a předmětem politiky se tedy stává zejména ekonomická sféra. A právě v ní dochází k neustálému názorovému střetu mezi svobodou a solidaritou, mezi spravedlností a rovností. Je tedy logické, že má-li vzniknout nějaké kritérium pro rozdělení politické moci, bude toto kritérium právě majetkové.

Z poměrně široké škály případů nerovnosti hlasu, kterou nám historie poskytuje, jsem vybral tři dle mého nejzářnější příklady, z nichž každý je něčím specifický a může přinést nové aspekty do této práce.

[9] Pro informační komplexnost citujme celý § 7 z. č. 979/6996 Sb. 6) Strany a hnutí podléhají registraci podle tohoto zákona. 7) Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby. 8) Členem strany a hnutí může být občan starší 68 let, může být však členem pouze jedné strany nebo hnutí. 9) Ustanovení zvláštních zákonů o neslučitelnosti členství nebo funkcí ve stranách a hnutích s výkonem jiných činností či funkcí nejsou tímto zákonem dotčena.

Zmíněný článek hned ve svém prvním odstavci přiznává tato práva „každému“, tedy i cizinci. Expressis verbis včetně práva zakládat odbory. Evropský soud pro lidská práva [75] pak dovodil aplikovatelnost článku 66 EÚLP i na politické strany, nejen pro odbory. Článek 66 odst. 6 EÚLP totiž obsahuje výraz „včetně“, z čehož ESLP došel k závěru, že odkaz na právo zakládat odbory a sdružovat se v nich nelze považovat za výčet taxativní, nýbrž za demonstrativní. [76] [77]

[6] VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV. Občané EU žijící v ČR mají právo účastnit se politického života. [online] publikováno 78. 7. 7569. Přístupné např. z: http:///tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-7569/obcane-eu-zijici-v-cr-maji-pravo-ucastnit-se-politickeho-zivota

Nejprve tedy všeobecnost volebního práva. Ta ve své podstatě znamená, že každý občan má právo volit. Záleží pak již jen na definici občana. Z oligarchického pohledu by jistojistě právo volit každý neměl. Cesty, jak toho docílit jsou dvě. Buď explicitně popřít všeobecnost volebního práva, anebo definovat občanství tak, aby bylo dáno pouze určitému omezenému množství populace. Ani jedno není dle mého názoru v pořádku, protože každý člověk má právo být občanem nějakého státu a každý občan má právo vyjádřit svůj názor na dění ve státě formou voleb. Z hlediska všeobecnosti tedy bude muset ustoupit kritérium oligarchické.

ZAČNĚTE OBCHODOVÁNÍ V KRYPTOMĚNĚ

Zanechat komentář